Žáci devátých ročníků navštívili koncentrační tábor Osvětim a Krakov – sídlo polských králů
Dějepisnou exkurzi do polských měst Osvětim a Krakov mají za sebou čerstvě žáci obou devátých ročníků, které doplnili zájemci z 8.A a 8.B.
Celkem 42 holek a kluků se ve čtvrtek 15. září vydalo v pět hodin ráno směr Polsko. V plánu byla přitom prohlídka největšího vyhlazovacího tábora Osvětim-Birkenau, který je symbolem krutosti a utrpení především Židů v době Druhé světové války, v němž zemřelo 1,5 milionu lidí 28 národností včetně Čechů. S dvěma polskými průvodci se pak ve skupinách žáci vydali nejprve do komplexu známého jako Auschwitz I, kde si prohlédli například nechvalně proslulý blok 11, známý jako bunkr, nebo plynovou komoru. Tří a půlhodinová prohlídka se sugestivním výkladem a možností dotazů poté pokračovala v části tábora Auschwitz II – Birkenau, kam jsme prošli tzv. „Branou smrti“, známou z mnoha ikonických fotografií, které obletěly doslova celý svět. Deváťáci se dozvěděli především o nepředstavitelném utrpení Židů z nacisty okupované Evropy, ale také o mementu války a válečného utrpení, jaký právě Osvětim pro tuto i příští generace představuje. Auschwitz-Birkenau je navíc jako symbol holocaustu, přezdívaný pro svou krutost "černá můra" 20. století, zapsán na světově chráněný seznam památek UNESCO. Dodnes žije 50 bývalých vězňů, kterým se všechny hrůzy tohoto tábora podařilo přežít, a kteří naší civilizaci stále sdělují poselství z tohoto krutého místa.
A abychom si po náročném zážitku maličko odpočinuli a nabrali pozitivní energii, odpoledne jsme se přesunuli do sídla polských králů – nádherného historického Krakova na řece Visle. Na největším středověkém náměstí v Evropě, zvaném Krakovský rynek, nás sice po několikáté zastihla ten den přeháňka, ale po tak silných zážitcích déšť snad nikdo z nás ani nevnímal. Došlo tak nakonec i na příjemnější chvíle, jako byla koňská spřežení s turisty či hejnal. Tedy melodie hraná trubačem v každou celou hodinu do čtyř světových stran z Mariánské věže kostela Panny Marie. Zlatým hřebem byl pak pro všechny kluky a holky více než hodinový rozchod po náměstí, a tak si řada z nich nakoupila suvenýry v drobných krámcích, zaskočila na Twistera do KFC či hamburgera do McDonalds´nebo na koktejl do Starbucks. A kdo chtěl přivézt domů něco typického, tomu pedagogický dozor ve složení Mgr. Anna Macháňová, Mgr. Dagmar Lovecká a Bc. Hana Raiskubová poradil, aby se poohlédl po typické polské cukrovince – mléčných krówkách. Ostatně, někteří měli stejné instrukce už od svých maminek, které si je v Polsku kupovaly už jako děti. Zpět ke škole jsme se silným a nezapomenutelným zážitkem všichni v pořádku vrátili krátce po půl jedenácté v noci, takže v pátek se mohlo jít výjimečně do školy až na 10. hodin.
Bc. Hana Raiskubová
