Lyžařský deník

5. den

Dřív nastavený budíček nikomu nezpůsobil větší potíže a sbalit se před snídání zvládli všichni. Naposledy jsme si vychutnali oblíbenou snídani, při níž si díky švédským stolům mohl každý vybrat, co si zrovna zamane. Samotné lyžování už dnes nebylo až tak akční a všechna družstva dostala více či méně volného prostoru. Poprvé jsme se přesvědčili, že na Sachovce na obloze existují i mraky. Podmínky byly pořád dobré, až ke konci lyžování začalo poprchat, takže nám přesně podle plánu nezbývalo nic jiného, než naložit lyže a lyžáky do autobusu, vyrazit na oběd, dostat do autobusu všechna zavazadla a zamířit k domovu. Při nakládání začalo chumelit a padání sněhu nás provázelo dosti značnou část cesty domů. Odjeli jsme v pravý čas, lepší počasí jsme si během celého týdne nemohli přát. Kurz to byl šikovný. Jednotlivá družstva dělala velké pokroky a za sebe můžu říct, že třeba v jedničce se to letos hemžilo velmi dobrými lyžaři. I ti, kteří stáli na lyžích poprvé, byli na konci kurzu schopni sjíždět hlavní svah. Samozřejmě, že někteří lépe než jiní. Chování na svahu i mimo bylo slušné a i když by se pár prkotin našlo, zavládla u nás v této oblasti spokojenost. Pěkné počasí se nám podařilo z Horní Bečvy odvést. V době psaní tohoto textu se nacházíme hodinu jízdy od Ratíškovic a doufáme, že přijedeme v pořádku a přivezeme i to sluníčko, které jsme jim tam ukradli. Právě totiž přestalo sněžit.

4. den

Čtvrtečním ránem gradovala soutěž v bodování pokojů. Do této, mezi všemi účastníky neoblíbené, činnosti se musel ihned po ránu pustit každý pokoj s náležitou vervou, aby prošel přes náročné a pořádku chtivé kolegyně učitelky s největším možným počtem bodů, a třeba i s lehkým pochválením. Nutno říct, že na to, jak to první ráno nevypadalo, dnes se všichni vytáhli a večerní vyhodnocení pro nás nebylo úplně snadné. Během lyžování jsme měli už typické azuro. Družstva se ustálila na své finální podobě, neboť do této chvíle se s nimi pořád trošku šachovalo a někteří byli přesunováni tam, kde to pro ně bylo v daný moment nejlepší. Ve čtvrtek večer se lyžování tradičně nekoná a po poslední návštěvě sauny, vířivky a bazénu všechno začalo směřovat ke karnevalu. Ten začal programem, který si připravily tři pokoje kluků. Opět se nejednalo o nijak zvlášť náročné hry, ale tak jako každý den, i dnes byla nálada dobrá a večerní programy všeobecně byly po celý kurz povedené. Poslední hodinu probíhala diskotéka v kostýmech a bylo k vidění pár zvláštních tanečních kreací, a i když se do nich nezapojili úplně všichni, určitou diskotékovou náladu navodily. Posunutá večerka byla bez většího remcání dodržena a nezbývalo nám nic jiného, než se probudit do posledního, určitě hektického, dne.

3. den

Zatím se jednalo o nejhezčí den. Slunce po celou dobu lyžování nezakryl žádný mráček a nebýt všude kolem spousty sněhu, všechno by nasvědčovalo příjemnému jarnímu dni. Toho využila spousta lyžařů a ve skiareálu se to jimi jen hemžilo. Ač tedy počasí vyšlo náramně, kvalita sněhu na svahu nebyla už kolem oběda nijak valná. Pěkný den se odrazil i do večerního lyžování a pod umělým osvětlením se prohánělo, nejen z našich řad, mnohem více lyžařů než obvykle. Tohoto zpestření se zúčastnily dvě třetiny z nás. Spousta lidí při našem příjezdu jen převracela oči a něco si huhlala pod vousy, zcela jistě totiž nikdo z nich nečekal takový nával. Příjezd další školy po nás už jim téměř vehnal slzy do očí. I když se na kopci prohánělo více nadšenců než je obvyklé, pořád se lyžovalo mnohem lépe jak přes den. Středu, mnohdy označovanou za kritický den, jsme tedy zvládli se ctí.

2. den

První noc máme za sebou a zatímco pomalu vyhlížíme tu druhou a společně s ostatními učiteli odpočíváme, mají absolventi kurzu chvilku volného času před večerkou. Před malou chvíli skončil povedený večerní program s několika zábavnými hrami. Troufnu si tvrdit, že největšího úspěchu dosáhla hra při níž se zapojil i pedagogický sbor a vytvořil velmi silné a konkurenceschopné družsvo. Dobrovolníci z nejzdatnějších lyžařů dnes okusili radost z nočního lyžování a zažili velmi vydařený podveřer při sjíždění téměř prázdného svahu a kvalitně připraveného svahu za umělého osvětlení. Samotné lyžování ve družstvech se dnes, za opět všudypřítomného sluníčka, neslo ve znamení zdokonalování našich dovedností a v několika případech byly posuny dosti značné. Uvidíme, jak se budeme vyvíjet dál a zda-li pěkné počasí a pohodová nálada vydrží až do samotného konce. 

1. den

Tak jako každý rok, i letos sedmáci z naší školy absolvují lyžařský kurz. Po necelém roce jsme se tedy opět vrátili do hotelu Mesit a do skiarélu U Sachovy studánky a všichni doufáme, že se tu vše ponese v pohodovém duchu. Po tříhodinové cestě jsme dorazili na místo a po vydatném obědu (kuřecí řízek a kaše) jsme se, po krátkém obědovém klidu, vydali vyzkoušet náš lyžařský um. Jelikož v Horní Bečvě celou dobu svítilo sluníčko, vyráželi jsme na lyže s vidinou pěkně stráveného odpoledne na svazích. Od této příjemné idylky nás neodratily ani mírné problémy některých začínajících lyžařů při obouvání lyžáků. Sice nás nazouvání levého lyžáku na pravou nohu mírně znepokojilo, ale vzhledem k začátku kurzu a po zkušenostech z let minulých, úplně nezlomilo. Od této chvíle probíhalo vše tak nějak normálně. Rozdělení do výkonnostních družstev, první výjezdy na pomě či laně, první sjezdy a samozřejmě i pár prvních pádů. Po lyžování následovala potřebná regenerace v hotelovém wellness a našla se i nějaká ta chvilka na osobní volno. Náš první den se tedy zatím nesl v relativně normálním a klidném duchu a všichni si přejeme, aby se to přeneslo i do naší první noci.  

Comments are closed.